Ahoj,

hlásím se podruhé. Hanka Málková je jedna z nejlepších žen, které jsem v životě potkal. :-) A rozhodně nejlepší výživová poradkyně a kouč. Velmi něžně, ale přesto direktivně mi vysvětlila, co kdy jíst, co kdy nejíst, co už nejíst a co naopak nahradit čím, v případě že netrvám na úplně původním jídelníčku. Pokud bych si na něčem trval, poradila by maximální množství, protože přece i u oblíbeného pokrmu jde zejména o chuť a ne o množství. Jak prosté.

Ve STOBu jsou prostě borci. A nemyslím tím jen Hanku, ale i všechny podporovatele pod první částí mého blogu a nejen tady. Sdílel jsem článek i na Facebooku a vlastně všem nadšeně vyprávím o tom, že hubnu a že zhubnu. Děkuju vám všem za to, že mi fandíte.

Chci elektrokolo. To už jsem psal, a elektrokolo má nosnost 120 kg, já mám v současnosti, respektive při posledním měření, 143 kg. Hanka říká, že je reálné, abych měl na konci tohoto roku 120 kg a já jí věřím, protože věřím sobě.

Dostal jsem další úkol - dodržovat režim stravování neboli mít tři hlavní jídla denně - snídani (ráno), oběd (po poledni), večeři (ne moc pozdě večer). Daří se mi to a mám z toho radost, dnes je sobota odpoledne, a zatím jsem ani jedno jídlo nevynechal a ani žádné nepřidal ve smyslu, že jsem neměl těch hlavních jídel víc než tři. A cítím se skvěle.

Na závěr trocha shrnující lyriky:

Dřív jsem se z hladu krmil uzeninou,

dnes už mám v obchodech zálibou jinou -

probrat se regálem se zeleninou

a místo popkornu, dát se jen kino.

Netrpím hladem a nestrádáj chutě,

ve STOBu mě do ničeho nenutěj,

nemusím plakat u diety kruté,

malé košili říkám: "Oblíknu Tě!".

Neodpírám si sladké ani slané,

elektrokolo už je nachystané?

Všichni se na svatbách cpou, ale já ne,

daří se mi hubnutí STOBrmanem.